Naposledy Tatran v BigBoard Superfinále padl s Boleslaví 1:2 po prodloužení a sen o prvním titulu po sedmi letech se rozplynul. Aktuální sezonou však prochází svěřenci trenérského dua Fridrich–Beneš s velkým přehledem, což ukázali i vyřazením Středočechů v semifinále soutěže.
„Minulý rok jsme byli hodně vystrašení. Nevstoupili jsme do zápasu vůbec dobře - nebyli jsme připraveni na tak velké publikum, na tak velkou halu,” přemítá útočník David Šimek nad loňskou bitvou o superligovou trofej. A nepochybuje, že tentokrát bude situace jiná.
Je za vámi deset utkání play-off Livesport Superligy. Jak jste dosavadní cestu zvládli?
Jsem hrozně moc rád, že jsme vyhráli čtvrtfinálovou sérii s Královskými Vinohrady 4:0 na zápasy. Asi všichni jsme totiž věděli, jak nabouchané může být semifinále. Právě během něj jsme odehráli všechny duely snad během pouhých dvou týdnů, což bylo dost náročné. Čtyři vítězství nad Boleslaví jsou vždy krásná, a myslím si, že nás posílila hlavně jako tým. V sérii jsme dvakrát prohrávali, stále jsme však věřili, že když budeme hrát svoji hru, vyjde to.
Potvrdilo se, že vám lépe sedla série s Boleslaví, kde jste měli více prostoru ukázat své dovednosti než v loňském BigBoard Superfinále?
Stále jde o soupeře, jenž má obrovskou sílu. Mladá Boleslav od roku 2017 až do našeho střetnutí neprohrála ani jednu sérii play-off, což její vysokou úroveň jenom podtrhuje. Bolka má zkušené hráče, ale věřili jsme si na sérii jako tým. A domnívám se, že jsme na ni byli skvěle připraveni - ať už realizačním štábem, tak i my sami v šatně. Věděli jsme, co musíme hrát, aby všechno klaplo. Toto byl hlavní krok k úspěchu a vlastně jsme i trošku doufali, že bychom si v superfinále konečně mohli zahrát hezký florbal.
Vy osobně jste Tatranu ve vyřazovací fázi dosud pomohl jedenácti kanadskými body. Jak vnímáte svůj příspěvek kolektivu?
Jsem spokojený. Naše lajna má nyní trošku jinou roli než v základní části, snažíme se ji ovšem plnit na sto procent. Něco mi tam i napadalo, takže mě těší, že jsem mohl pomoct mužstvu také touto cestou. Každopádně play-off už není o jednotlivcích, ale o týmu.
Před rokem jste měl v play-off deset bodů, což máte již teď překonáno. Držíte si srovnatelný lauf?
Můžeme si říct, že letos jsme odehráli ještě o zápas více než loni. Možná to je ten bod navíc, který tam je. (úsměv) A ještě nás čeká superfinále, tak doufám, že ještě něco přidám.
Poslední překážkou na cestě za superligovým titulem jsou Vítkovice. O jakého protivníka jde?
Proběhly u nich nějaké změny v realizačním týmu, jež samozřejmě vnímáme. Vítkovice se trochu změnily, přesto věřím, že vzájemnou bitvu zvládneme. Nicméně víme, že jsou neuvěřitelně silné dopředu i do brejků. A co je nezpochybnitelné, mají velmi, ale velmi kvalitního gólmana.
Vítkovice v semifinále vyřadily Bohemians, kde jste florbalově vyrůstal. Není vám v koutku duše líto, že v BigBoard Superfinále na sebe nenarazíte?
Bohemce bych superfinále strašně moc přál, v semifinále byla však vůbec poprvé a už top čtverka pro ni byla historickým výsledkem. Kdybych ale hrál proti Bohemians v superfinále, nevím, jestli by to bylo více motivační, nebo svazující. Stále tam nějaké kluky znám a pro klub by to byl velký úspěch, ale zároveň bych jednoznačně chtěl s Tatranem vyhrát. Bylo by to hodně zapeklité a nevím, co by se ve mně odehrávalo. V podstatě jsem rád, že semifinále dopadlo tak, jak to dopadlo.
Cítíte takové emoce i v zápasech základní části, když nastupujete proti Bohemians?
Teď už ne. Možná tomu tak bylo první rok v Tatranu, kdy pro mě šlo o víceméně novou situaci. Teď už to ovšem není nic speciálního. Maximálně nějaké pošťuchování s Bedlou (trenér FbŠ Bohemians Michal Jedlička, pozn. red.), ale jinak tam není nic zvláštního.
Střešovice se představí v BigBoard Superfinále podruhé za sebou. Co vás naučil souboj o titul z předchozí sezony?
Minulý rok jsme byli hodně vystrašení. Nevstoupili jsme do zápasu vůbec dobře - nebyli jsme připraveni na tak velké publikum, na tak velkou halu. Teď jsme o rok starší a zkušenější, já jsem paradoxně z celého kádru nejstarší, což je za mě dost nevídané. V jiných týmech bych byl takový zlatý střed. Snad právě to, že jsme o rok dále a jedno superfinále jsme si už prožili, by nám mohlo tentokrát pomoci.